1. Zdravotní stav prezidenta nemůže být tajemstvím, je snad samozřejmé, že při nástupu do takto vysoké funkce se tohoto nároku vzdávám. K tanečkům navíc není důvod, prezident má podle všeho problémy s játry, což u celoživotního těžkého alkoholika skutečně není nijak překvapivé.

2. Prezident není Šifra mistra Leonarda, odmítám situaci, kdy musím jeho stav odhadovat ze žalmů, drbů a kryptických nápověd. Uplatněme známý princip „Pics or It Didn't Happen“ – pokud nám prezidenta v řádu dní neukážou, předpokládejme, že není.

3. Zemanovi jako člověku nepřeji nic zlého, ale pokládám za extrémně pokrytecké přát mu cokoliv dobrého. Jeho předchozí působení jsem ještě moc nevnímal, pozorně jsem ho sledoval pouze jako prezidenta. Nebojme se to pojmenovat přímo – během výkonu tohoto úřadu se při každé příležitosti zachoval buď jako debil, nebo jako vlastizrádce, nezřídka potom jako obojí. Nevybavuji si ani jednu situaci, kdy bych se za něj nestyděl.