Dopsali jste knihu, vybrali jste si to správné nakladatelství – a zjistili jste, že nevíte, jak mu rukopis nabídnout. Co by měl takový mail obsahovat? A jak by měl být napsaný? Nebojte se, není to tak těžké, jak to možná vypadá.

Nejprve k obsahu. Nabízecí mail by měl zahrnovat jak krátkou ukázku, tak i celý rukopis (aby si o něj v případě zájmu nemuseli říkat), a dále také krátký popis knihy a žánr, do kterého spadá. Připojit můžete i pár slov o sobě, soustřeďte se ale pouze na relevantní věci (např. literární zkušenosti). Toto je základ, který by ve zprávě zcela jistě být měl; vše ostatní je navíc a je na vašem zvážení, co dalšího redaktorovi chcete či potřebujete sdělit.

A jak takový mail napsat? Držte se těchto tří principů:

• Buďte struční, jděte přímo k věci.
• Neshazujte se, nechvalte se, buďte neutrální.
• Nesnažte se být vtipní, nedávejte na odiv svou kreativitu.

Pokud tyto principy dodržíte, výrazně zvýšíte své šance.

Velmi doporučuji, abyste si nabízecí mail vždy psali sami – když zkopírujete to, co vytvořil někdo jiný, většinou to vyzní uměle a neupřímně. Pro případ krajní nouze ale přikládám dvě ukázky – pokud si skutečně nevíte rady, můžete se jimi inspirovat.

 

Dobrý den,

rád bych Vašemu nakladatelství nabídnul výběr z prvních 220 dílů humoristického stripu Ždibřich ke knižnímu vydání. Strip pravidelně vychází na Facebooku, kde má více než 8 500 fanoušků. Ždibřich má specifický humor a utahuje si především z absurdit moderní společnosti a z mladé generace.

V příloze posílám 4 stripy na ukázku.

Vyšlo mi již 8 knih. Čtenářsky nejúspěšnější bylo Moudré z nebe, které vyšlo v nakladatelství XYZ, to se však zaměřuje jen na beletrii, proto pro Ždibřicha hledám jiného vydavatele.

Kromě knih pravidelně píšu do novin a časopisů a příležitostně spolupracuji s rozhlasem. Dále se věnuji výuce tvůrčího psaní a divadelní improvizaci, kterou také učím.

 

Vážený pane Stöhre,

rád bych nakladatelství Host nabídl rukopis básnické sbírky Dokud láska nezní v mollu. Jedná se o krátké texty, které mají formou blízko k epigramům, obsahem jsou ale básnickou zpovědí muže na prahu středního věku, který zatím nemá rodinu ani jasnou vizi budoucnosti a bojí se, zda mu neujíždí vlak. Část textů je o lásce a vztazích obecně, část o společnosti, zbytek je všehochuť. Vyzněním je sbírka poměrně pesimistická, najdou se ale i veselé texty. Snažím se psát bez patosu a upřímně; nejde mi o hluboké myšlenky, nýbrž o to, aby sbírka rezonovala se čtenářem.

Básně pravidelně zveřejňuji na své Facebookové stránce, kde se postupně objevily dvě třetiny textů vybraných do sbírky. Poslední třetina tam nebyla, tu jsem si nechal jako pobídku k nákupu knihy.

Psaní se věnuji řadu let, zatím mi vyšlo devět knih. Dvě z nich byly básnické sbírky, vyšly ale u menších nakladatelství, která už nefungují. Na Vás se obracím především proto, že Vaše knihy pravidelně kupuji a moc se mi líbí jejich úprava, a také je mi velmi sympatické, jak jste aktivní a jak své autory podporujete (sleduji třeba Pavla Bareše, Alenu Mornštajnovou nebo Jiřího Hájíčka).

Kromě knih jsem také autorem webového stripu Ždibřich, který sleduje přes deset tisíc fanoušků. Živím se výukou tvůrčího psaní.

V příloze posílám krátkou ukázku. Pokud by se Vám líbila, připojuji rovnou celý rukopis.

 

Nyní bychom si mohli vyjmenovat, v čem se nejčastěji chybuje, daleko efektivnější však bude, když si to ukážeme na reálných příkladech – z kurzů vím, že si to pak lidé zapamatují daleko lépe. Pojďme se proto podívat na dva nabízecí maily od méně zkušených autorů. (Vynechávám názvy děl a jiné údaje, podle nichž by dotyčné bylo možné dohledat, jinak je vše původní.) Uvedené příklady jsou poměrně extrémní, s méně zásadními podobami těchto chyb se ovšem setkávám často.

 

Dobrý den,

napadlo mě oslovit vaše nakladatelství, jelikož jsem přečetla knihu ___________ a líbila se mi, nejen po obsahové stránce. Měla pěknou obálku, byla dobře přeložená a text neobsahoval žádné gramatické či stylistické chyby. Ale čirá pravda je, že oslovuji skoro každé nakladatelství v ČR a políbila bych zemi, kdybych konečně někoho zaujala natolik, aby o moje knihy projevil zájem.

 

Úvod je v principu dobrý – rozhodně není od věci, když dáte najevo, že produkci daného nakladatelství znáte a že jejich knihy čtete. Když to nepřeženete a nevyzní to příliš servilně, redaktora to potěší. Děláte to ovšem hlavně proto, abyste ukázali, že nepíšete „kobercově“ úplně všem, což bohužel naše autorka vzápětí přiznává. Zcela zbytečně se navíc shazuje a jasně říká, že o její knihy nikdo nestojí. Přiměřená pokora se cení, toto ale redaktora odradí.

 

Napsala jsem deset románů, jednu sbírku povídek a dvě novely. Tři knihy mi již vyšly v e-podobě, na všechny mám smlouvu na nevýhradní licenci právě proto, aby je bylo možné vydat i tiskem. Všech třináct knih je objektivně dost dobrých (____(odkaz na Databázi knih)____, mohu-li poprosit viz recenze u kterékoli z nich). Ale nedaří se mi je vydávat jinak než vlastním nákladem jako e-knihy. O důvodech se mohu jen dohadovat a nechci tady uvádět žádné plané teorie.

 

Pokud jste napsali třináct knih, ale vydat se vám podařilo jen tři, a to ještě v elektronické podobě a vlastním nákladem, říkáte tím, že píšete opravdu špatně nebo že je nějaký závažný důvod, proč s vámi žádné nakladatelství nechce spolupracovat. Nevydané rukopisy je v takovém případě lepší brát jako cvičné texty, na nichž jste se učili, a při komunikaci s nakladatelstvím je nezmiňovat. Pokud se vám později povede napsat nějaký bestseller, lze nevydané rukopisy přiznat, ty se totiž potom stávají součástí krásného příběhu o vytrvalosti a odhodlání; pokud ovšem zatím nemáte ani knihu vydanou tiskem, působí to spíše jako tragický případ grafomanie.

Naše autorka také vlastní tvorbu přehnaně a zcela neopodstatněně chválí. Kdybychom se podívali na Databázi knih, našli bychom u každé její knihy méně než pět recenzí, víme tedy pouze to, že má nejspíš hodné kamarády. Tvrzení, že „všech třináct knih je objektivně dost dobrých“, je velkohubý nesmysl.

Rozvíjet v komunikaci s nakladatelem konspirační teorie je samozřejmě nevhodné.

 

Píšu výhradně v žánru young adult, ale prostředí se pohybuje od „civilních“ urban fantasy přes alternativní historii až po smyšlený svět na jiné planetě. Proto si dovoluji přiložit hned tři soubory, abyste si mohl vybrat, co by se Vám víc líbilo.

 

Nabízejte vždy jen jednu knihu, jinak budete působit jako podomní obchodník nebo pojišťovací agent a vytvoříte dojem, že jste toho napsali hodně, ale nikdo o to nemá zájem. Pokud máte knih víc, vyberte tu nejlepší a soustřeďte se jen na ni; další nakladateli můžete nabídnout ve chvíli, kdy se tu první podaří vydat.

(Výjimečně se může stát i to, že během komunikace s nakladatelstvím zjistíte, že jiný váš rukopis by do jejich profilu zapadal lépe. Pak lze samozřejmě další knihu nabídnout rovnou.)

 

___________ je poněkud komplikovaný román s pečlivě vystavěným světem, v němž probíhá zápas mezi pozemskou technickou civilizací a domorodci ovládajícími magii. Prequel k této knize tvoří již vydaná sbírka povídek ___________ (nejedná se o pohádky pro děti, i když těm se líbí taky).

 

Ať už se jedná o „přiznanou“ knižní sérii nebo o knihy, které na sebe „oficiálně“ nenavazují, ale odehrávají se v tom samém světě nebo v nich vystupují ti samí hrdinové, nakladatelé chtějí mít obvykle kontrolu nad všemi texty, které spolu nějak souvisí. Jinými slovy, málokterý nakladatel přijme rukopis navazující na knihu, která vyšla u někoho jiného. Ocitnete-li se v situaci, kdy nakladatele z nějakého důvodu změnit musíte, zbývá jediná možnost – psát další knihy jako samostatná díla. Případná provázanost může být „bonus“ pro vaše fanoušky, knihy na ní ovšem nesmí stát a je lepší, pokud ji nakladateli nezdůrazňujete.

 

Jako druhou položku menu si dovoluji nabídnout román ___________, volně inspirovaný Odysseou. Skupina víl a lidí pátrá po zmizelém knížeti a bojuje s mocnou čarodějnicí. Děj se odehrává ve světě vymyšleném pro knihu ___________, vystupují v něm i některé postavy z předchozího díla, ale tvoří samostatný příběh bez návaznosti na „první díl“.

 

Znovu ten samý problém. Naše autorka sice tentokrát říká, že román tvoří samostatný příběh, zároveň ale zdůrazňuje, že svět byl vymyšlený pro jinou knihu, kterou dokonce nazývá „prvním dílem“.

Začátek také opět podtrhuje dojem podomního prodeje.

 

Ze sekce civilních urban fantasy přikládám knihu ___________ o dickensovském sirotkovi a jednom popleteném čertovi v současných Teplicích.

 

Jediný rukopis, který nakladatel automaticky nehodí do koše a do kterého možná i nahlédne.

 

Doufám, že Vás aspoň něco zaujme, a případně přeju hezké počtení. Byla bych Vám velmi vděčná, kdybyste mi odpověděl, i kdybyste posílal zamítavý dopis.

 

Zde je naše autorka zbytečně agresivní a mezi řádky prozrazuje, že již oslovila leckoho a že je z celého procesu frustrovaná. I kdybyste se v takové situaci ocitli, snažte se o to, aby to nakladatel z vaší zprávy nepoznal.

Znám také hned několik redaktorů, kteří jsou velmi alergičtí na spojení „přeju hezké počtení“. Pokud nechcete zbytečně riskovat, nepoužívejte ho.

Nyní se podívejme na úryvek z nabízecího mailu jiného autora.

 

A tak tu stojím, na břehu českého literárně-vydavatelského jezera, a osměluji se strčit do jeho únorových vod špičku nohy - Vaše přístaviště mám totiž za rohem. Nezpraven o tom, jaké hlubiny, víry a stvoření mýtická či fyzická se však pod jeho hladinou skrývají a jakým článkem v jejich potravním řetězci bych se mohl eventuelně stát, mohu se Vám pouze bezelstně přiznat k tomu, že i já jsem, svým způsobem, ztracen. A že by mi tudíž bylo ctí i potěchou, pakliže byste mi byla ochotna několika slovy vysvětlit či alespoň jen naznačit, smí-li se to, co nováčci na břehu mohou či mají dělat a zda eventuelně loď ____(název nakladatelství)____ tu a tam některého z nich nevezme na palubu.

Do níže položených útrob tohoto emailu si pak jako do láhve dovoluji vložit svitek Synopse - jen tak, kdyby jej třeba chtěl někdo z vás loďmistrů z té vody vylovit a rozvinout (scroll down).

 

Jestli něco redaktoři skutečně nesnášejí, jsou to blábolivé či třeskutě vtipné maily. Redaktor nechce ztrácet čas s vaší zprávou, chce číst vaše dílo. Celý první odstavec by se dal shrnout větou „Můžu vám poslat svůj rukopis, i když jsem začínající autor?“, všechno ostatní je zbytečné, navíc. Svou literární kreativitu uplatněte v rukopisu, nikoliv v komunikaci s nakladatelstvím. (Zkuste si představit, že byste podobných mailů dostali každý den deset, a zvažte, jak brzo byste začali upřímně nenávidět autory, kteří nedokážou jít k věci.)

A co se týče humoru – pokud dotyčného neznáte, nemůžete vědět, zda jste „na stejné vlně“. Může se snadno stát, že vaše vtipy vyzní úporně a trapně a že si zbytečně uškodíte. A špatný rukopis vtipný nabízecí mail opravdu nezachrání.

Věřím, že teď už víte, jak na to. Držím vám palce!

 

(Nabízení rukopisu se věnuji i v kurzu Jak svou knihu vydat v nakladatelství, který má skupinovou i individuální variantu. Tento kurz vás provede celým procesem od výběru nakladatelství přes podpis smlouvy až po propagaci vydané knihy. Metody, se kterými se seznámíte, skutečně fungují – několika účastníkům už díky nim vyšla kniha. Jeden příklad za všechny – autorka Jarmila Vlčková pár dní po našem setkání oslovila nakladatelství Albatros a vydala u něj velmi úspěšného Viktora a záhadnou tetu Bobinu.)